Národní výbor městečka Dědic u Vyškova.
Věc: Odloučení městečka Dědic od města Vyškova.
Dědice, 20. srpna 1945.
Ministerstvu vnitra v Praze.
Národní výbor městečka Dědic žádá o úplné odloučení městečka Dědic od města Vyškova, s nímž bylo v době Protektorátu dne 18. 12. 1941 pod terorem spojeno.
Žádost odůvodňujeme následovně:
1) Městečko Dědice má svůj původ v dávném středověku. Během staletí bývalo vždy samostatnou obcí, která dnešního dne čítá na 3000 obyvatel.
2) Městečko Dědice je vzdáleno 2,5 km od města Vyškova a s osadou Hamiltony, která čítá na 110 domovních čísel, 4,5 km. Obyvatelstvo městečka je převážně zemědělské a má úplně jiné zájmy než město Vyškov. Vždy se vyvíjelo městečko zdravě, samostatně a hospodařilo dobře, takže nemělo dluhů. Komunální zápůjčky platilo řádně a včas.
3) Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava za německého komisaře města Vyškova, renegáta K. Matzala, vyvíjen byl tlak, aby okolní malé obce Brňany, Křečkovice, Nosálovice, Nouzka a s nimi i městečko Dědice spojeny byly ve "Veliký Vyškov" - jak to nejvíce vyhovovalo germanisačním snahám německému komisaři města Vyškova K. Matzalovi. V roce 1941, v době největšího teroru, terorem a pohrůžkami Gestapa přinuceny byly Dědice dáti souhlas ke sloučení s městem Vyškovem.
4) Po dobu svého sloučení s městem Vyškovem upadala a hynula obec Dědice úplně. Dědice musely odvádět většinu dodávek masa, obilí a hospodářských produktů vůbec a také snášet největší zatížení a náklady ve prospěch města Vyškova a ostatních připojených obcí. Po celou dobu připojení nevyšlo se obyvatelstvu městečka Dědic ani v tom nejmenším vstříc. Každodenní zástupy občanstva, které muselo i často dvakráte denně po silně frekventované silnici, plné hromad písku a štěrku, na podzim a zjara plné bláta a vody, docházeti k ustavičným jednáním na městský úřad do Vyškova, vystaveny byly stálému nebezpečí úrazu, nehledě už ani k ohromné ztrátě času, ani k ničení šatstva a obuvi, kterých si tento pohodlný a bezohledný způsob úřadování obecního úřadu města Vyškova u obyvatelstva městečka Dědic vyžadoval. Úrazy často i smrtelné nebyly zde řídkým zjevem. Město Vyškov ani natolik nevyšlo občanům městečka Dědic vtříc, aby upravilo podél silnice chodník, aby nemuseli občané dědičtí přeskakováním silničního příkopu a chůzí po rozblácených polích chrániti své životy a své šatstvo před projíždějícími dopravními prostředky vojenskými a civilními.
5) Město Vyškov při slučování s Dědicemi uvádělo jako důvod, že potřebuje nutně dědický katastr pro vzrůst města. Skutečností je, že se před rokem 1939 stavělo většinou směrem k leteckým kasárnám u silnice k Pustiměři, k Brňanům a k Nosálovicím. Nyní po válce, po renovaci města Vyškova a následkem odchodu mnoha evakuovaných a přestěhovalců do pohraničí, na německý ostrůvek a na jiná místa republiky za svým povoláním, nastane i ve Vyškově značné uvolnění bytů a toto zajisté i potrvá dlouhou dobu, takže město Vyškov bude mít nadbytek volných domů a bytů, jak tomu bylo před r. 1939.
6) Osvobozením naší vlasti nastala nová doba i pro městečko Dědice, které byly vždy a budou centrem obcí Opatovic, Hamilton, Lhoty, Pařezovic, Rychtářova, Velkých a Malých Radslavic. V intencích naší zahraniční vlády a vládního programu Československé republiky ze dne 5. dubna 1945 v Košicích, že lid je jediný zdrojem státní moci, projevila se vůle lidu spontánně i v městečku Dědicích. Jak patrno z připojených podpisů občanů dědických, jest jejich nalehavým a nutným požadavkem v současné době a za stávajících poměrů, aby městečko Dědice právně bylo v nejkratší době od města Vyškova odloučeno. Po trpkých zkušenostech, nabytých v minulých letech a pod zorným úhlem všech problémů, jichž řešení ve zdejší obci nelze odkládati, trvá jednomyslně všechno občanstvo městečka Dědic na tomto požadavku a na odčinění křivdy, spáchané na něm za doby německých okupantů.
Občané městečka Dědic pevně doufají, že jejich vůle a jednomyslné přání bude nadřízenými úřady plně respektováno a že jejich žádosti bude v nejkratší době plně vyhověno, aby městečko Dědice mohlo žíti opět volně a svobodně v osvobozené Československé republice.
I. místopředseda: Frant. Hrda
II. místopředseda: Novák Val.
předseda: Horák Ant
Razítko: Zemský národ výbor v Brně
Č. 008358 24. 8. 1945
Odbor II
Odděl.
Přílohy 9 160 g
