30. 9. 1947 - návrh Vyškova na sloučení obcí Brňan, Dědic, Křečkovic a Nosálovic s Vyškovem

1)

Národní výbor města Vyškova

Č.j. 8729/I-47

Ve Vyškově dne 30. září 1947

Věc: Vyškov, okres týž, návrh na sloučení obce Brňan, Dědic, Křečkovic a Nosálovic s Vyškovem podle § 18 odst. 2 dekretu č. 121/45 Sb

Zemskému národnímu výboru v Brně

Podle usnesení pléna ze dne 29. 9. 1947

navrhuje

místní Národní výbor ve Vyškově, aby zemský Národní výbor v Brně rozhodl podle § 18 odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 121/45 Sb., že veřejný zájem vyžaduje, aby obce Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice byly sloučeny s městem Vyškovem a aby také z toho titulu uvedené obce s městem Vyškovem podle citovaných ustanovení sloučil.

Odůvodnění:

Katastrální rozloha města Vyškova činí pouze 680 ha a katastrální území sloučených obcí zasahuje až do vnitřního města. Katastrální území města Vyškova jest tak rozšířeno a rozekláno, že jakékoliv plánování jest vyloučeno. Nová hranice kryje se všude s dosavadními hranicemi katastrálními a patří do téhož správního okresu, takže jest splněn i požadavek odst. 5. § 18 citovaného dekretu.

Po stránce stavební jest nutno konstatovati, že sousední obce tvoří s městem Vyškovem jeden souvislý celek. Jest proto nutné a z veřejného zájmu nezbytné, aby tyto obce byly pojaty do plánu polohy, aby plánování stavebního vývoje dálo se podle jednoho hlediska, neboť se příčí veřejnému zájmu, aby obce tak těsně spolu související se stavebně vyvíjely na sobě nezávisle, nebo dokonce protichůdně. Pro obce Brňany, Dědice, Křečkovice, Nosálovice a Vyškov byl již schválen Zemským Národním výborem v Brně celkový regulační plán bez ohledu na to, zda dojde k rozloučení nebo sloučení jednotlivých obcí. Podle tohoto regulačního plánu byl již zahájen stavební program dvouletky a proto při osamostatnění obcí vznikly by různé těžkosti finanční, stavební a vnitřněadministrativní. Dokončuje se totiž stavba nové okresní veřejné nemocnice (na katastru obce Dědic a Nosálovic), jest rozestavěna nová průmyslová čtvrť, dále jest zadán generální projekt kanalisace pro všechny obce, jest připravována regulace všech protékajících potoků vzhledem k připravované stavbě přehrady u Rychtářova a jiné důležité stavby.

Hospodářsky rovněž tvoří všechny tyto obce jeden celek a není bez významu, že jsou začleněny také do jedné obce farní a školní a že i hřbitov jest společný. Vyškov jest přirozeným střediskem, v němž se soustřeďuje veškeré hospodářské dění uvedených obcí, v němž mnoho obyvatel z těchto obcí nachází zaměstnání a obživu v továrních podnicích a jiných průmyslových a živnostenských závodech a bylo by jen nemístným brzděním přirozeného vývoje, kdyby se tu měla stavěti umělá přehrada. Žádná z uvedených obcí nemá většinu obyvatelstva odkázaného na výnos ze zemědělství a nemůže se proto dovolávati odůvodnění, že tvoří zemědělskou obec. 

Po stránce dopravní jsou tyto obce úplně odvislé od města Vyškova, neboť ve Vyškově jest nádražní stanice jediná pro všechny tyto obce a také stanoviště jakož i průchozí linka veškerých autobusových spojení. Není také bez významu, že vývoj města půjde ruku v ruce s vývojem motorismu, protože město leží na důležité křižovatce dopravních cest. Městem Vyškovem totiž probíhá státní silnice Brno - Olomouc, dálková silnice na Kroměříž, Blansko, Bučovice a na drahanskou vysočinu. A vzhledem na vojenské objekty jest očekávati rychlý vzrůst a vývoj po stránce stavební a hospodářské a také dopravní.

Kulturní vývoj všech sousedních obcí jest rovněž těsně spjat s Vyškovem, neboť Vyškov jest střediskem a sídlem veškerých kulturních podniků a ústavů a stejně veškeré tělovýchovné organisace mají sídlo ve Vyškově.

Plnění veškerých úkolů svěřených obcím jest vždy lépe zabezpečeno, vykonávají-li tyto úkoly svazky větší a dnes jest již všeobecně známou a nesporně uznávanou skutečností, že obce malé na tyto úkoly nestačí, nehledě k tomu, že tyto obce malé nemohou si zajistiti kvalifikované síly, čímž zase značně trpí veřejná správa.

Statistickými daty provádí Národní výbor města Vyškova důkaz o tom, že jest naprosto vyloučeno, aby byl zastáván názor, že sousední obce jsou na výši doby a že jsou s to s úspěchem dostáti veřejným úkolům na ně kladeným.

Podle schválených obecních účtů činily příjmy v sousedních obcích v r. 1942.

                              Křečkovice    Brňany    Nosálovice    Dědice    Vyškov
Ústřední správa     153,-              722,-       609,-             10795,-    123180,-
Obecní jmění        12150,-           24820,-   39510,-        53040,-    145340,-
Přirážky                22250,-          79300,-    81730,-        210130,-  1228107,-
Příděly státní        2050,-            3010,-       8350,-          8850,-      100890,-
Bezpečnost           -                     -                -                  510,-         90670,-
Zdravotnictví        37,-                603,-        250,-            1670,-      23030,-
Komunikace         -                     2850,-       -                  1260,-      160,-
Zemědělství         -                      -               -                   130,-        1000,-
Sociální péče       -                      660,-        -                   200,-         1080,-
Školství                -                     620,-         -                   19540,-    196480,-
Obecní dluhy      -                     -                  -                  -                53280,-
                            36640              112585    130449         306125     1963217

Na jednotlivá odvětví veřejné správy bylo v těchto obcích obce malé na tyto úkoly nestačí, nehledě k tomu, že tyto obce malé nemohou si zajistiti kvalifikované síly, čímž zase značně trpí veřejná správa.

Statistickými daty provádí Národní výbor města Vyškova důkaz o tom, že jest naprosto vyloučeno, aby byl zastáván názor, že sousední obce jsou na výši doby a že jsou s to s úspěchem dostáti veřejným úkolům na ně kladeným.

Podle schválených obecních účtů činily příjmy v sousedních obcích v r. 1942.
vydáno (ročně) podle schválených účetních uzávěrek:


                                Křečkovice    Brňany    Nosálovice    Dědice    Vyškov
Ústřední správa       4170,-           18660,-    40600,-          54350,-    370150,-
Obecní jmění          6040,-            11170,-    18770,-          11070,-    124870,-
Přirážky                 30,-                10,-          11010,-           4230,-     12170,-
Bezpečnost            11010,-        20640,-       2690,-            24360,-    271580,-
Zdravotnictví         150,-            2640,-         -                    2210,-      87610,-
Komunikace         1710,-           6630,-         660,-              43460,-    30000,-
Zemědělství          2150,-          1150,-         740,-               3350,-     1840,-
Sociální péče        370,-             2500,-         6680,-            3160,-     129920,-
Školství                9600,-          11090,-        23470,-          47540,-    537580,-
Obecní dluhy       1350,-           22260,-       15450,-          34630,-    245740,-

Jest proto úplně vyvráceno tvrzení, že veřejný zájem vyžaduje, aby obce Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice byly od Vyškova odloučeny a osamostatněny. Naopak data z těchto schválených obecních rozpočtů a účetních uzávěrek jasně svědčí o tom, jak jest veřejný zájem anebo to které odvětví veřejné správy kryto.

Veřejný zájem zdravotní kategoricky vyžaduje sloučení s Vyškovem, neboť jest naprosto nemyslitelno a vyloučeno, aby obce, jejichž jmění a příjmy jsou tak nepatrné, mohly vybudovati řádnou kanalisační síť, která jest nezbytným požadavkem a předpokladem pro zdraví lidu. Jinak potom není možno účelně brániti a zameziti šíření nakažlivých přenosných chorob, neboť není splněn ani ten nejzákladnější požadavek veřejného zdravotnictví a od těchto obcí nelze něco podobného žádati, kdyžtě na zdravotnictví jsou zařazovány do rozpočtů částky nepřesahující Kčs 2000, na komunikace pak Kčs 3000, o sociální péči, školství ani nemluvě.

Regulace říčních toků (Hané, Rostěnky a potoka v Nosálovicích) jest nepochybně nutná ve veřejném zájmu a nanejvýš naléhavá k okamžitému provedení, aby se zamezilo nebezpečí škod, vznikajících každoročně záplavami. Jest přece na bíledni, že obce, jejichž roční příjmy stačí sotva na úhradu primitivních potřeb, mohly se podjati úkolu provésti stavby vyžadující statisícových nákladů a při tom stavby, jejichž provedení je nezbytně nutné ve veřejném zájmu.

Již od roku 1943, kdy došlo v době okupace ke sloučení všech obcí, byla zřízena společná správa, která byla ponechána taktéž podle §§ 26 a 27 na základě rozhodnutí ministerstva vnitra ze dne 7. 2. 1946 č.j. B - 8111 - 28/1 - 46 - II/4 v úř. listě čís. 40/II-46, až do té doby, než měly býti ustanoveny samostatné národní výbory v jednotlivých obcích. Rozloučením došlo by k dalším finančním i národohospodářským škodám, přihlížíme-li k různým majetkovým převodům i k případnému zpětnému překatastrování všech obcí.

Administrativa sama pak v dnešní době vyžaduje kvalifikovaných sil, aby hladce a bez průtahu byly zvládnuty povinnosti a úkoly kladené na svazky územní samosprávy nadřízenými úřady ba dokonce vládou.

Agendě zásobovací jest zejména dnes věnovati největší péči, neboť jinak by bylo marné veškeré úsilí vládních kruhů o zajištění výživy obyvatelstva. Není přece pochyby o tom, že tento druh veřejné správy má povahu ryze veřejného zájmu a sebemenší opomenutí má dalekosáhlé důsledky. A měla-li by býti tato agenda tříštěna, kdo zaručí, že bude vykonávána řádně a spolehlivě a že tím neutrpí veřejný zájem po stránce zásobovací?

Totéž platí i o ostatních oborech veřejné správy a hlavně o řízeném a plánovaném hospodářství, které se dnes připravuje v měřítku a rozsahu nebývalém.

Finančně jsou rovněž sousední obce vzhledem k nepatrným příjmům a malému obecnímu jmění sotva schopny udržeti rozpočtovou rovnováhu, mají-li řádně dbáti o plnění všech povinností. Buď se budou muset stále zadlužovat, aby mohly býti na výši, anebo budou hospodařiti v rámci svých možností a pak nelze mluviti o hospodaření, nýbrž o živoření. Ostatně data ze schválených rozpočtů a uzávěrek mluví jasnou řečí.

Po stránce sociální nelze opět než poukázati na schválené obecní rozpočty a uzávěrky těchto obcí. V dnešní době, kdy veřejný zájem klade značný důraz na radikální a spravedlivé řešení sociálních otázek (péče o přestárlé, péče o práce neschopné, o nemocné, péče o početné rodiny a pod.), nelze přece míti za to, že by obce s tak nepatrnými příjmovými základnami mohly zaručiti plnění aspoň těch základních sociálních požadavků.

Pro informaci uvádějí se ještě údaje o jednotlivých obcích z roku 1941.

                         Brňany        Dědice         Křečkovice    Nosálovice    Vyškov
hotovosti vč.        103853,-    913163,-       75814,-         188146,-       5225702,-   
cenných papírů
pozemky v ha        18,1392   29,6003        13,6993        22,3013        54,6323
obecní budovy        2             6                 1                   2                   23
dluhy                    13000,-     741475,-      10550,-        154062,-        14117515,-
počet obyvatel        649         3150            480             1531             7052
kat. území v ha        396        1890            231              358              680

Národní výbor města Vyškova očekává, že důvody tyto budou uznány a navrhovaná opatření vydána, neboť dosavadní stav bude těmito opatřeními pouze petrifikován, obce podrží svůj zemědělský charakter a mohou jejich jména zůstati jako místní názvy čtvrtí.

Člen rady MNV:
Podpis

Člen MNV:
Podpis

Razítko: Místní národní výbor ve Vyškově

Předseda:
Podpis

Člen MNV:
Podpis 

2)

Národní výbor města Vyškova

K č.j. 8729/I-47

Výpis z protokolu o plenární schůzi Národního výboru města Vyškova konané v pondělí dne 29. září 1947 o 19.00 hodině v zasedací síni na radnici, Masarykovo nám. č. 1 za předsednictví předsedy Viléma Moučky a u přítomnosti 8 členů rady a 22 členů MNV.

Národní výbor města Vyškova čítá 36 členů.

Všichni členové byli do této schůze předem osobně na potvrzení pozváni s udáním místa, dne a hodiny jakož i pořadem jednání. Konání schůze bylo tři dny předem vyhlášeno vyhláškou ze dne        která byla ještě téhož dne vyvěšena na obecní tabuli s udáním místa, dne a hodiny, jakož i pořadem jednání.

Byl proto Národní výbor schopen platně se usnášeti.

Denní pořad:

ad. 1) Sloučení sousedních obcí s městem Vyškovem. Zpravodaj Vilém Moučka.

V plném znění vzat na vědomost přípis ONV ve Vyškově ze dne 26. srpna 1947, zdejší č. j. 9028/I-47 o sloučení sousedních obcí s městem Vyškovem a jednomyslně usneseno trvati na tom, aby byl zachován dnešní stav, t. j. aby obce Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice byly s městem Vyškovem sloučeny, poněvadž tvoří po všech stránkách jeden celek s městem Vyškovem. Stavebně tvoří tyto obce úplně souvislý celek a patří do stejného správního okresu, takže jest splněn i požadavek odst. 5 § 18 dekr. čís. 121/45 Sb. Stavební program také se rozvíjí podle polohového plánu zpracovaného jednotně pro všechny jmenované obce, a proto při osamostatnění jednotlivých obcí by vznikly značné potíže finanční, stavební i administrativní. Rovněž generelní projekt kanalisace je zpracován pro všechny obce společně, čímž se jen dotvrzuje skutečnost, že všechny obce tvoří přirozený celek s městem Vyškovem. Žádná z uvedených obcí nemá také většinu obyvatelstva odkázaného na zemědělskou činnost anebo na výnos ze zemědělství, a proto nemůže se také dovolávati odůvodnění, že tvoří zemědělskou obec.

Radě MNV se ukládá, aby usnesení toto provedla, zejména pak, aby předložila nadřízeným úřadům řádně zpracovaný spis po všech stránkách a zdůvodnila v něm důkladně toto usnesení.

Místní národní výbor ve Vyškově potvrzuje, že výpis tento souhlasí s originálem.

Ve Vyškově dne 30. září 1947.

Tajemník:
D Zlámal

Razítko: Místní národní výbor ve Vyškově

Předseda:
Moučka