1)
Zemský národní výbor v Brně
Číslo jednací 10572-III/15-1948
Předchozí čís. 2005/48
Další čís. 15222/48
Současně vyřízeno 10100/48; 4321/48
Došlo od MNV v Dědicích, spr. okr. Vyškov
Datum 23. 4. 1948
Pres. 27. 4.
Skupina: III
Oddělení: 15
V Brně dne 11. června 1948
Předmět: Obce Vyškov, Dědice, Nosálovice, Křečkovice a Brňany, spr. okr. Vyškov; sloučení - odvolání obcí Dědice a Brňan
K číslu 1561/15/II ze dne 21. února 1948
Připojiti 2 zdejší exhibity, a to:
čís.: 10100/48, ozn.: 46)
čís.: 10572/48, ozn.: 47)
Další poznámky: Pilné
Odeslati:
obyčejně - doporučeně
věc úřední, poštovné kreditováno
Značka: I-21-c
Kanceláři dodáno dne 12. VI. 1948
Vypraveno 15. VI. 1948
Okresnímu národnímu výboru ve Vyškově
V příloze zasíláme sem předložená odvolání obcí Brňan a Dědic, spr. okr. Vyškov, proti zdejšímu výměru ze dne 9. března 1948, čís.: 2005-III/15-1948, týkající se záležitosti shora uvedené a žádáme o vyjádření k jednotlivým vývodům těchto odvolání ve lhůtě pokud možno nejkratší a o urychlené jejich vrácení.
Exp. Podpis
dr. Drastiel
10. 6. 1948
2)
Místní národní výbor v Dědicích
Dědice 23. dubna 1948
Věc: Sloučení obcí - odvolání
opožděně
Slavnému Ministerstvu vnitra v Praze
Proti výměru zemského národního výboru v Brně ze dne 9. března 1948 č. 2005-III/15-1948 podává místní národní výbor a občané městečka Dědic sdruženi v obrozené národní frontě následující
odvolání:
Zemský národní výbor v Brně usnesl se ve své schůzi dne 9. března 1948 sloučiti z důvodu veřejného zájmu podle ustanovení § 18. odst. 2. dekretu čís. 121/45 Sb. obce Vyškov, Dědice, Nosálovice, Křečkovice a Brňany spr. okres Vyškov v jednu politickou obec. Proti tomuto rozhodnutí odvolávají se občané dědičtí pokud se dotýká městečka Dědic a odůvodňují své odvolání následovně:
I. Po stránce formální:
V roce 1942 byly výšeuvedené obce sloučeny v jeden celek tehdejší německou správou a zvláště obec Dědice proti své vůli, pod pohrůžkou vystěhování spolu s ostatními obcemi vojenské střelnice, musela dát tehdy souhlas ke sloučení s Vyškovem. Po skončení války v roce 1945 měly být tyto obce podle dekretu č. 121/45 Sb opět rozloučeny. Za tím účelem podalo městečko Dědice odůvodněnou žádost ZNV v Brně. Město Vyškov podporováno okresním národním výborem ve Vyškově se však usilovně bránilo tomuto odloučení, nepřihlížejíc vůbec k potřebám a vůli občanů dědických. Po další jednoroční společné správě s městem Vyškovem ve smyslu cit. dekretu bylo konečně výnosem ZNV v Brně s dubna 1947 rozhodnuto, sloučené obce opět osamostatnit. Toto rozhodnutí nebylo však okresním výborem ve Vyškově Dědicím vůbec doručeno a místo toho předvolal si ONV začátkem června 1947 zástupce jednotlivých obcí a slíbil jim, že do 31. července 1947 budou schváleny místní národní výbory v jednotlivých obcích a celá obecní agenda bude jim předána.
Mezi tím však požádal ONV ve Vyškově o sloučení výšeuvedených obcí z moci úřední na základě § 18. odst. 2. cit. dekretu. Zavedení tohoto nového řízení nebylo rovněž občanům dědickým sděleno ani okresním národním výborem ve Vyškově, ani zemským národním výborem v Brně.
Je zřejmé, že ONV ve Vyškově nedodržel svého slibu a místní národní výbory neschválil, neboť se mu jednalo o získání času k zahájení nového řízení a věděl již předem, že svůj slib nedodrží. Tím byli občané městečka Dědic uvedeni v omyl a na výzvu ONV v září 1947, aby se ustavený, avšak dosud neschválený místní národní výbor v Dědicích vyjádřil, kolik členů je pro sloučení a kolik proti, bylo ve schůzi dne 10. 9. 1947 jednomyslně usneseno, vysloviti se proti sloučení. Poněvadž MNV v Dědicích neměl ani tušení, že se jedná o nové řízení podle § 18. odst. 2. dekretu 121/45 Sb, neodůvodnil blíže svoje usnesení, neboť tak učinil již dříve a to velmi obšírně. (Viz příl. 1, 2) Je proto celé řízení úplně zmateční, neboť zákon výslovně stanoví, že súčastněným místním národním výborům má býti poskytnuta možnost, aby se předem o věci vyjádřily. Tato možnost MNV v Dědicích poskytnuta nebyla, neboť celé řízení dle § 18 bylo založeno na nekorektním jednání ONV ve Vyškově vůči Dědicím a to zamlčením, že bylo zavedeno nové řízení dle § 18. dekretu č. 121/45 Sb, o němž se dověděli občané dědičtí teprve z výměru ZNV v Brně z 9. března 1948, proti němuž směřuje toto odvolání, a na druhé straně podrobným informováním příslušných činitelů města Vyškova, takže MNV ve Vyškově mohl široce "odůvodnit" své jednomyslné usnesení na sloučení obcí.
Také důvěrný výnos ministerstva národní obrany bez data a čísla, kterým odůvodňuje ZNV v Brně svůj výměr, činí dojem úplné mystifikace, neboť je nemyslitelné, aby MNO s hlediska vojenských zájmů a vojenského provozu mohlo mít vyjímečný zájem na tom, zda obec Dědice hospodaří samostatně anebo společně s Vyškovem, zvláště když bylo započato s budováním výcvikového tábora v Dědicích v r. 1934, nikterak nebylo na závadu, že Dědice jsou samostatné.
Že všechny uvedené okolnosti se zakládají na pravdě, o tom nabízíme důkaz výslechem zástupců dědických, kteří byli účastni jednání u ONV ve Vyškově, jejichž adresy uvádíme:
Krajča Karel, mlynář v Dědicích,
Otevřel Jan, rolník v Dědicích č. 27
Otevřel František, obchodník v Dědicích
Kytka Rupert, úředník v Dědicích
Španěl Jan, obuvník v Dědicích
Novák Valentin, důchodce v Dědicích
Rybář Oldřich, rolník v Dědicích
Mazal František, zaměstnanec ČSD v Dědicích
Sládek Ferdinand, rolník v Dědicích
II. Po stránce věcné:
Městečko Dědice má svůj původ v dávném středověku a během mnoha staletí existovalo vždy jako samostatná obec, která v dnešní době čítá přes 2500 obyvatel. Katastrální rozloha obce činí 1869 ha a městečko samo teritoriálně nesouvisí nijak s městem Vyškovem, naopak, je vzdáleno 2-3 km a osada Hamiltony patřící k Dědicím 4,5 km. Z tohoto důvodu také bylo město Vyškov nuceno zříditi v Dědicích exposituru MNV, která však nemůže samostatně vyříditi všechny záležitosti občanů a tito jsou odkázáni zase choditi k MNV do Vyškova, což pro zemědělce znamená nenahraditelné ztráty mnoha pracovních hodin, zvláště v době pilných polních prací a dnešním nedostatku pracovních sil v zemědělství.
Hospodářsky tvoří obec Dědice úplně samostatný zemědělský celek a má úplně jiné zájmy jako město Vyškov, které není ani zemědělské ani průmyslové. Vždy se vyvíjela zdravě, samostatně a hospodařila dobře, takže neměla dluhů, naopak peněžní hotovost a komunální zápůjčky platila řádně a včas. Před druhou světovou válkou pracovala na pořízení vlastního polohového a regulačního plánu, nezávisle na městu Vyškovu. Jednotlivé úseky tohoto plánu byly již tehdejším zemským úřadem v Brně schváleny.
Jestliže pro ostatní, s městem Vyškovem související obce Brňany, Křečkovice a Nosálovice jsou dány všechny podmínky pro sloučení s Vyškovem, s nímž tvoří souvislý celek a jednu společnou farní a školní obec, neplatí to naprosto o Dědicích. Městečko Dědice je samo střediskem sousedních obcí, neboť se svou 6 třídní obecnou školou chlapeckou i dívčí a 7 třídní újezdní měšťanskou školou tvoří samostatnou školní obec, ke které jsou přiškoleny sousední obce Opatovice, Lhota, Rychtářov a Studnice. Co se farnosti dědické týká, je zde samostatný kostelní a konkurenční výbor pozůstávající z obcí Dědice, Radslavice, Radslavičky, Opatovice a Lhota. Rovněž kostel a hřbitov těchto přifařených obcí nachází se v Dědicích. V místě je poštovní úřad, který byl po zřízení vojenského výcvikového tábora značně rozšířen.
Po stránce kulturní vyvíjely se Dědice vždy opět samostatně a nezávisle na městu Vyškovu. Je zde těl. jednota Sokol, čtenářský a pěvecký spolek Slavibor, sportovní klub, který vlastní svoje hříště, sbor dobrovolných hasičů, biograf a velká obecní knihovna, takže Dědice žijí vlastním kulturním životem. V osvětové činnosti pracuje v obci 20 učitelů, kteří působí na zdejších školách a mnoho jiných soukromých a veřejných zaměstnanců.
Městečko Dědice mělo na zřeteli i zdravotní zájem svých občanů a nechalo již před válkou vypracovati plán a přesný rozpočet na soustavnou kanalisaci obce, podle kterého započala se stavbou, avšak z příkazu tehdejšího říšského protektora byla stavba po dobu války zastavena. I jiné veřejné stavby byly před válkou obcí plánovány, jako regulace řeky Hané protékající obcí a pod., avšak realisace jejich byla válkou zastavena a znemožněna.
Sedmiletá zkušenost se společnou správou s městem Vyškovem ukázala, jak si město Vyškov představuje tuto společnou správu. Občané dědičtí nejenom, že byli zbaveni své samostatnosti, ale stali se nyní úplnými nevolníky města Vyškova. Zvláště po únorových událostech t.r., kdy již bylo známo, jak ZNV v Brně rozhodl o jmenovaných obcích ve věci sloučení, rozhoduje město Vyškov o Dědicích jako suverénní vládce bez spoluúčasti dědických občanů, neboť jim upírá právo na poměrné zastoupení v MNV. Přes to, že Dědice mají nárok na místopředsedu, 8 členů pléna a 3 členy rady, byli jim přiřknuti pouze 4 zástupci v místním národním výboře a 1 člen rady, bez jakéhokoliv referátu. Tak tedy vypadá ve skutečnosti spolupráce s městem Vyškovem. Není proto divu, že občané dědičtí pociťují živelný odpor k takovéto "spolupráci" a nechtějí se ani súčastňovat jednání v místním národním výboře nebo v radě.
Na plánovací úsilí města Vyškova musí pohlížeti dědičtí občané do budoucna s velkou obavou o svoji existenci resp. existenci svých dětí. Dědice jako obec čistě zemědělská musela již za poslední války přinést velké oběti na svém katastru. Tak na zřízení vojenských střelnic musela odstoupit veškeré lesy a na vybudování výcvikového tábora museli zemědělci odprodat přes 500 mír orné půdy. Rovněž vojenská kasárna útočné vozby ve Vyškově nachází se z části na dědickém katastru. Nyní na stavbu okresní nemocnice, která se buduje také na dědickém katastru, bylo již odstoupeno taktéž asi 50 mír polí. Veškeré, městem Vyškovem plánované projekty mají býti rovněž na dědickém katastru, ačkoliv město má možnost stavěti na různých místech svého katastru. A tak rolníci jsou nuceni přihlížet k tomu, jak se jim kus po kuse ukrajuje z jejich rolí, někteří již dnes jsou pouhými chalupníky a v blízké budoucnosti dočkají se toho, že oni sami neb jejich děti nebudou mít na čem hospodařit a nejsouce vyučeni žádnému řemeslu, čeká je nádenická práce.
Za 7 let společné správy odvedlo městečko Dědice státu a městu Vyškovu kromě obecní hotovosti, cenných papírů a komunální zápůjčky na kanalisaci, mnoho milionů korun na daních a obecních dávkách. Město Vyškov však z těchto peněz na úpravu a zvelebení Dědic nevynaložilo téměř ničeho. Jedinou investici, kterou pro Dědice vynaložilo, je rozšíření městského vodovodu a to jen z obchodních důvodů, poněvadž ví, že se mu celá investice i se značným ziskem v nejkratší době vrátí zpět. Že se tak stalo z čistě obchodních důvodů, svědčí okolnost, že vodovod byl zaveden jen v jedné třetině obce a to tam, kde to nevyžadovalo mimořádných nákladů. Druhé dvě třetiny obce za řekou Hanou, kde by kladení potrubí pod řekou stálo o něco víc, tam čerpá obyvatelstvo vodu ze svých studní jako dříve.
Jak již uvedeno, veškerý výnos obecních dávek, tržby za trávu a ovoce, to všechno je určeno na zvelebení města samého, které nyní plánuje rozšiřování na katastr dědický a to úplně bez náhrady ve prospěch městečka Dědic, jehož občané jsou nadřízenými úřady odsouzeni k tomu trpně a bezmocně přihlížeti. Občané dědičtí upravují si svoji obec pouze dobrovolnými brigadami, pokud ovšem tyto práce nevyžadují žádného materialu, neboť na tento nemají peněz a od města Vyškova žádné nedostanou. Příjde-li však deštivé počasí, přímo tonou v blátě. To je další ukázka vyškovského spolubudování.
Zemský národní výbor v Brně sloučil jmenované obce z důvodu veřejného zájmu. Pokud se tento veřejný zájem dotýká obcí Nosálovic, Brňan a Křečkovic, tam by byl odůvodněn, ježto tyto obce s Vyškovem stavebně úplně souvisí, farností a školou jsou odkázány na Vyškov a s tím také souvisí plánované projekty kanalisační a vodovodní. Docela jinak se však jeví tento veřejný zájem, pokud se dotýká městečka Dědic, které od města Vyškova odděluje 2 km polí. Jak již dříve bylo uvedeno, jsou Dědice úplně samostatné po stránce školské i farnostní, plánovaný kanalisační projekt musí býti řešen rovněž úplně samostatně a nezávisle na Vyškovu, takže uváděné důvody veřejného zájmu se na Dědice naprosto nevztahují. Je-li zde nějaký veřejný zájem, pak je to zájem vyškovské veřejnosti, tedy občanů vyškovských, ať již jsou u MNV nebo ONV, aby získali vydatný zdroj příjmů pro své zájmy, zvětšili počet obyvatel k získávání větších státních subvencí a konečně, mohli volně disponovati s rozlehlým katastrem dědickým ke svým expansivním plánům. Při tom nemá město Vyškov ani tolik uznání, aby za to provedlo v Dědicích ty nejnaléhavější úpravy.
Vykořisťovatelská snaha města Vyškova projevila se velmi jasně při dědickém kanalisačním projektu. Před válkou pořídily si Dědice kanalisační plán, který byl již schválen. K tomu účelu sjednána byla komunální zápůjčka ve výši 450000 K, a s projektem bylo započato. Vypuknutím války byly práce zastaveny a při sloučení Dědic s Vyškovem převzalo město Vyškov i tuto komunální zápůjčku, kterou použilo pro své účely a kanalisace v Dědicích dosud provedena není, přes to, že od skončení války uplynuly již 3 roky a při dobré vůli města Vyškova mohl být dávno realisován, zvláště když material k tomu určený, t.j. kanalisační potrubí, leží v Dědicích na místě určení plných 10 let a ostatní material byl odvezen do Vyškova. Mohlo-li město Vyškov provést rozšíření svého výdělečného podniku - vodovodu - během několika měsíců, mohla býti kanalisace v Dědicích provedena také.
Z toho je zřejmo, Vyškov nemá zájem na tom, prováděti v Dědicích takové projekty, z nichž mu neplyne žádný užitek. Kdyby Dědice, jako jedna z největších obcí na okrese hospodařily samostatně, mohly býti se svými nejnaléhavějšími projekty veřejnými zařazeny do dvouletého plánu a jejich realisace mohla být z velké části uskutečněna. Tak mohlo býti započato se stavbou měšťanské školy, která se dosud tísní v budově školy obecné, se stavbou radnice, která byla smetena válečnými událostmi a úřední místnosti expositury MNV jsou nyní umístěny v privátním bytě, několik bytových jednotek, kanalisace a jinými velmi naléhavými projekty. Město Vyškov se však o takové potřeby obce dědické vůbec nezajímá a také nestará.
Z těchto vážných důvodů staví se občané městečka Dědic spontáně proti sloučení s městem Vyškovem a žádají, aby Dědice byly osamostatněny, neboť ze společné správy - lépe řečeno okkupace - nemůže vzejíti Dědicím naprosto žádný užitek, naopak, škody nedozírného rozsahu a úplné zotročení dědických obyvatel. Občané dědičtí nechtějí se stavěti proti budovatelskému úsilí města Vyškova tak, jak se až dosud Vyškov stavěl proti Dědicím a vyskytne-li se v budoucím plánování společný projekt, chtějí společně budovat i s městem Vyškovem, avšak nesmí to býti výhradně na úkor Dědic ve prospěch Vyškova.
Jestliže dnešní státní ústava stanoví, že veškerá státní moc pochází z vůle lidu, pak je nutno tuto vůli lidu respektovat. Proto žádají občané městečka Dědic, aby byli od města Vyškova odloučeni a mohli žít samostatným životem, jak žili od nepaměti, poněvadž pod vyškovským diktátem nemohou být nikdy spokojeni a nemohou se cítit svobodnými občany československé republiky.
Za
Místní národní výbor v Dědicích
Boh. Školař
Podpisy občanů na 12 přílohách.
Razítko: Zemský národní výbor v Brně, č.: 010572, 27. IV. 1948, odbor III, oddělení 15, přílohy: 193 gr
I-21-c
7426
