Příloha 2 - připojeno k odvolání Místního národního výboru v Dědicích a občanů městečka Dědic proti výměru Zemského národního výboru v Brně ze dne 9. března 1948
Místní národní výbor v Dědicích
Č. j.: 410/45
Dědice, dne 14. 12. 1945
Věc: Vyjádření MNV v Dědicích k návrhu města Vyškova. Odloučení obce Dědic od města Vyškova. K č. j. 8287/I/1-45 z 26. 11. 1945
Zemskému Národnímu výboru v Brně
Místní národní výbor městýse Dědic žádá Zemský Národní výbor v Brně, aby rozhodl podle § 12., odst. 5, dekretu presidenta republiky č. 121/45 Sb. zák. a nař., aby městýs Dědice byl od města Vyškova odloučen.
Odůvodnění:
Ad 1) Katastrální rozloha obce Dědic činí 1869 ha 67 a 93 m2 a obec čítá asi 3000 obyvatel. Obec Dědice jest vzdálena od města Vyškova 2 - 3 km a osada Hamiltony 4,5 km. Nejblizší hranice dědického katastru jest od středu města Vyškova vzdálena asi 1 km. Katastrální hranice Dědic tvoří na hranicích města Vyškova a jeho katastru souvislý celek. Nezasahuje tudíž do vnitřního města.
Ad 2) Obec Dědice netvoří s městem Vyškovem vůbec žádný souvislý celek. Obec se vyvíjela vždy úplně samostatně, pracovala před druhou světovou válkou na pořízení vlastního polohového a regulačního plánu, nezávisle na městu Vyškovu. Jednotlivé úseky tohoto plánu byly již tehdejším Zemským úřadem v Brně schváleny.
Ad 3) Hospodářsky tvoří obec Dědice úplně samostatný zemědělský celek. Pokud se týká farní obce a školní obce, jest pravdou, že obec má samostatnou školní obec s 5 tř. obecnou školou a 6 tř. újezdní měšť. školou, ke které jsou přiškoleny sousední obce Opatovice, Lhota, Rychtářov a Studnice. Pokud se týká farnosti dědické, stává zde samostatný kostelní a konkurenční výbor, pozůstávající z obce Dědice, Radslavice, Radslavičky, Opatovice a Lhota. Rovněž kostel a hřbitov přifařených obcí nalézá se na katastru obce Dědic. V místě je poštovní úřad, který byl po zřízení Vojenského výcvikového tábora v Dědicích značně rozšířen. V katastru obce Dědic se nalézá Vojenský výcvikový tábor, který byl (pozn.: zřízen) min. nár. obrany v r. 1934-35. V době okupace byl tento Vojenský výcvikový tábor rozšířen na ploše 125 ha a přejmenován na Posádkové velitelství Dědice. Jak již shora uvedeno, tvoří Dědice středisko jmenovaných obcí.
Ad 4) Dědice leží na dálkové silnici Vyškov-Sloup, jíž probíhá autobusová linka Vyškov-Studnice.
Ad 5) Jest opět pravdou, že Dědice se vyvíjely po stránce kulturní úplně samostatně a nezávisle na městu Vyškovu. V Dědicích je tělocvičný spolek Sokol, Orel, Čtenářský a pěvecký spolek "Slavibor", sportovní klub, který vlastní svoje hřiště, Sbor dobrovolných hasičů, biograf, a velká obecní knihovna, takže Dědice žijí vlastním kulturním životem. V činnosti osvětové pracuje v obci asi 15 učitelů, kteří působí na zdejší obecné a měšťanské škole a mnoho jiných místních a soukromých a veřejných zaměstnanců.
Ad 6) Obec Dědice před vnuceným sloučením v r. 1941 měla v samosprávě zkušené a zapracované kvalifikované kancelářské síly, které plně dostály svým úkolům. Po osvobození obce Rudou armádou dne 5. května 1945 se utvořil v Dědicích samostatný Místní Národní výbor, který povolal do služeb bývalé zaměstnance, kteří obecní agendu dále vedou k úplné spokojenosti všeho občanstva.
Ad 7) Jak lze z výročních obecních účtů zjistit, jest patrno, že obec Dědice vždy plně dostála úkolům, na ni kladeným. Pokud se obecního hospodaření týká, přesto, že hospodařila v rámci 200 % obecní přirážky, 194 % domovní a činžovní přirážky, stála vždy na výši doby.
Ad 8) Jest pravdou, že obec se starala i o zdravotnictví, jak náleží, neboť již v r. 1940 nechala vypracovati u fy Kunz a spol. v Hranicích přesný rozpočet a plán na soustavnou kanalisaci celé obce, který byl min. zemědělství a zdravotnictví a veř. prací a zemským úřadem v Brně schválen. Podle tohoto plánu započala obec Dědice prováděti kanalisaci obce bezprostředně před 2. světovou válkou. Kanalisační práce obdržela ve veřejné soutěži fa. Rejsek a Soušil v Olomouci, avšak z příkazu tehdejšího říšského protektora byla stavba kanalisace na dobu války zastavena. I pokud se regulace řeky Hané týká, pamatovala obec v letech samostatného hospodaření na to tím, že plánovala a provedla rozpočty na regulaci řeky Hané, která protéká zdejší obcí. I tyto plány a rozpočty byly schváleny zemským úřadem v Brně a předloženy byly příslušnému ministerstvu ke schválení. Obec Dědice také po dobu asi pěti roků zařazovala do hlavního obecního rozpočtu patřičnou částku, kterou ukládala na vkladní knížku, aby percentuální díl, který na obec příslušel, byl zajištěn.
Ad 9) Zapracované úřední síly, shora uvedené, převzaly ihned po osvobození obce veškerou administrativu obecní a vedou ji k plné spokojenosti nadřízených úřadů a občanstva do dnešního dne.
Ad 10) Obec Dědice hospodařila v rámci 200 % obecních přirážek, 194 % domovních a činžovních přirážek a dostála vždy téměř všem úkolům, na ni kladeným. Bude-li třeba, zvýší tuto přirážku do výše 350 %, jak byla v době okupace při sloučení s městem Vyškovem i obci dědické předepsána. Pokud se týká otázky sociální, vykazoval každým rokem účet obecního chudinského fondu přebytky, při čemž veškeré požadavky, pokud se chudinství týká byly každým rokem plně splněny. Obec Dědice žádala zdejší okresní úřad ve Vyškově o vydláždění okresní dálkové silnice Vyškov-Sloup přes obec a zavázala se přispěti na tento náklad 50 % příspěvkem. Tuto částku uhradila obec v hlavním obecním rozpočtu výpůjčkou u Ústřední sociální pojišťovny v Praze a uložila ji na vkladní knížku u První kontribučenské spořitelny ve Vyškově. Obec Dědice dožadovala se také dále dláždění shora uvedené silnice mezi Vyškovem a Dědicemi v délce asi 1,5 km a zaručila se i v tomto případě, že příspěvek, na obec připadající, uhradí. Zdejší obec provedla v r. 1929 elektrisaci obce i s příslušnými osadami, celkovým nákladem 315000 Kčs, kteroužto částku si opatřila výpůjčkou u Hypoteční zemské banky v Brně, kde stav výpůjčky v r. 1941 činil 130775 Kčs. Vedle toho obdržela obec od SME za 91000 Kčs 5 % dílčích dluhopisů a za 12000 Kčs akcií SME, které jsou deponovány jako kmenové jmění obce u První kontribučenské spořitelny ve Vyškově, takže celkové zatížení na tuto elektrisaci obnáší do r. 1941 obnos 24775 Kčs. Tuto elektrisaci provedla obec Dědice dříve než město Vyškov a to, jak patrno se shora uvedených číslic, velmi výhodně.
Ad 11) Vlastnictví obce pozůstává z 29 ha 92 a 74 m2 polí, luk a lesů, 6 obecních budov a hotovosti včetně cenných papírů, které byly v r. 1941 městu Vyškov předány v částce 913163 Kčs a dne 9. listopadu 1945 v částce téměř 100000 Kčs.
Po vydání dekretu č. 121 presidenta republiky svolal Místní Národní výbor v Dědicích veřejnou schůzi občanstva, aby toto zaujalo stanovisko k § 12., bodu 5 a § 18 zmíněného dekretu. Shromážděné občanstvo po trpkých zkušenostech, které mělo z dob připojení Dědic k Vyškovu v době německé okupace a pod dojmem zklamání, ústrků a nedůstojného ponížování z této neblahé doby, jednomyslně prohlásilo, že žádá o úplné osamostatnění městýse Dědic v době co nejkratší a na tomto požadavku že houževnatě trvá.
Jak patrno z výše uvedených důvodů, městýs Dědice je finančně a hospodářsky plně schopen vésti si svoje záležitosti úplně samostatně a na nikom nezávisle, jak tomu bylo do roku 1941.
Toto svoje nekompromisní stanovisko vyjádřilo občanstvo Dědic také podpisovou akcí, jejíž výsledek přiložen byl k memorandu, v září t.r. min. vnitra v Praze předloženému.
Místní Národní výbor v Dědicích plní tímto jen jednomyslné přání a vůli svého občanstva, žádá-li, aby Zemský Národní výbor v Brně záležitosti odloučení Dědic od Vyškova rozhodl tak, jak toho vyžaduje zájem a vůle zdejšího občanstva.
Předseda MNV:
Bohumil Školař v.r.
Razítko: Národní výbor v Dědicích
