9. 7. 1945 - žádost Místního národního výboru v Dědicích o odloučení městečka Dědic od města Vyškova adresovaná Ministerstvu vnitra v Praze, předložená Okresnímu národnímu výboru ve Vyškově

Národní výbor městečka Dědic u Vyškova.

Věc: Odloučení městečka Dědic od města Vyškova.

Dědice, dne 9. července 1945.

Slavnému Ministerstvu vnitra v Praze.

Národní výbor městečka Dědic žádá o úplné odloučení městečka Dědic od města Vyškova, které bylo v době Protektorátu dne 18. prosince 1941 pod terorem k městu Vyškovu připojeno.

Žádost odůvodňuji tímto:

1) Městečko Dědice má svůj původ v dávném starověku. Během mnohých staletí existovalo vždy jako samostatná obec, která v dnešní době čítá na 3000 obyvatel.

2) Městečko Dědice je vzdáleno 2,5 km od města Vyškova a s osadou Hamiltony, která čítá na 110 domovních čísel - 4,5 km. Je převážně zemědělské a má úplně jiné zájmy jako město Vyškov. Vždy se vyvíjelo zdravě, samostatně a hospodařilo dobře, takže nemělo dluhů, naopak peněžní hotovost a komunální zápůjčky platilo řádně a včas.

3) Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl vyvíjen tlak zvláště za německého starosty renegáta Mazala, aby okolní malé obce jako Brňany, Křečkovice, Nosálovice (Nouzka) a s nimi i naše velká obec Dědice byly spojeny ve "Veliký Vyškov" - jak to nejvíce vyhovovalo "velikému" německému starostovi Mazalovi. V roce 1941 byly Dědice v době největšího teroru a něm. vítězství terorem a pohrůžkami Gestapa přinuceny konečně ke sloučení.

4) Během krátkého tříletého sloučení s městem Vyškovem obec Dědice úplně upadala a hynula. Dědice musely odvádět většinu dodávek masa, obilí a vůbec hospodářských produktů a také snášet největší zatížení a náklady ve prospěch města Vyškova a ostatních připojených obcí. Během této doby neprovedlo město Vyškov žádných oprav a investic v Dědicích.

5) Město Vyškov při sloučení s Dědicemi uvádělo, že potřebuje nutně dědický katastr pro vzrůst města. Skutkem je, že se před rokem 1939 stavělo většinou směrem k leteckým kasárnám u silnice Pustiměřské, k Brňanům a k Nosálovicím. Nyní po válce po renovaci města Vyškova a následkem odchodu mnohých evakuovaných a přestěhovalců do pohraničí, na německý ostrůvek a na jiná místa republiky ze svým povoláním, nastane i ve Vyškově značné bytové uvolnění a bude toto trvat dlouho i po tom, takže město Vyškov bude mít nadbytek volných domů a bytů, jak tomu bylo před r. 1938.

6) Osvobozením naší vlasti nastala nová doba i pro Dědice, které byly a jsou centrem obcí Opatovic, Hamilton, Lhoty, Pařezovic, Rychtářova a Radslavic. V intencích londýnské vlády a vládního programu Československé republiky ze dne 5. 4. 1945 v Košicích, že lid jediný je zdrojem státní moci, projevila se vůle lidu spontánně i v Dědicích. Přáním všech dědických občanů je, odloučit se od města Vyškova, což již bylo prakticky provedeno. Na základě souhlasu všech našich občanů, místní národní výbor v Dědicích žádá, aby byla odčiněna křivda, spáchaná na Dědicích v roce 1941, městečko Dědice bylo odloučeno od města Vyškova právně a politicky, aby tato zdravá a siná obec mohla žít opět svobodně a samostatně v nové Československé republice, jako žila od němapěti.

Občané městečka Dědic doufají, že jejich vůle a přání bude plně respektováno nadřízenými úřady a žádost v době nejbližší kladně vyřízena.

I. místopředseda. František Hrda

II. místopředseda. Valentin Novák

předseda. Antonín Horák

Razítko: Národní výbor v Dědicícch


Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, fond Okresní národní výbor Vyškov, karton č. 11, inv. č. 239, Prozatímní společná správa Vyškova s Brňany Dědicemi, Křečkovicemi a Nosálovicemi, žádost Dědic o odloučení, 1945–1946.