Věc: Žádost občanů stran národní fronty v Dědicích o osamostatnění městečka Dědic.
V Dědicích 20. listopadu 1946.
Slavnému Zemskému národnímu výboru v Brně.
Na veřejné schůzi občanů stran národní fronty v Dědicích konané dne 10. října t.r. bylo všemi přítomnými jednomyslně usneseno, podati zemskému národnímu výboru v Brně žádost o osamostatnění městečka Dědic na základě dekretu presidenta republiky čís. 121 z r. 1945 Sb. z. a n.
Odůvodnění:
Po několikaleté zkušenosti pobytu pod správou města Vyškova za doby okupace a po více jak roční trpké zkušenosti společné správy s městem Vyškovem po osvobození, žádáme a trváme na tom, aby obec naše byla podle cit. dekretu osamostatněna, neboť má pro svůj samostatný vývoj a hospodaření nejpříznivější podmínky.
Městečko Dědice má svůj původ v dávném středověku a během mnoha století existovalo vždy jako samostatná obec, která v dnešní době čítá na 3000 obyvatel. Katastrální rozloha obce činí 1869 ha a městečko samo teritorialně nijak nesouvisí s Vyškovem, naopak je vzdáleno 2-3 km a osada Hamiltony patřící k Dědicím 4,5 km. Z tohoto důvodu také bylo město Vyškov nuceno zříditi exposituru MNV v Dědicích, která však nevyhovuje všem potřebám občanů, ježto nemůže samostatně vyříditi všechny jejich záležitosti a tito jsou zase odkázáni docházeti k MNV do Vyškova, což pro zemědělce znamená nenahraditelné ztráty mnoha pracovních hodin, zvláště v době pilných polních prací a při dnešním nedostatku pracovních sil v zemědělství.
Hospodářsky tvoří obec Dědice úplně samostatný zemědělský celek a má úplně jiné zájmy jako město Vyškov, které není ani zemědělské ani průmyslové. Vždy se vyvýjela zdravě, samostatně a hospodařila dobře, takže neměla dluhů, naopak peněžní hotovost a komunální zápůjčky platila řádně a včas. Před druhou světovou válkou pracovala na pořízení vlastního polohového a regulačního plánu, nezávisle na městu Vyškovu. Jednotlivé úseky tohoto plánu byly již tehdejším zem. úřadem v Brně schváleny.
Jestliže pro ostatní, s městem Vyškovem související obce Brňany, Křečkovice a Nosálovice jsou dány všechny podmínky pro sloučení s Vyškovem, s nímž tvoří souvislý celek a jednu společnou farní a školní obec, neplatí to o Dědicích. Městečko Dědice je samo střediskem sousedních obcí neboť se svou 5 třídní obecnou školou chlapeckou a dívčí a s 6 třídní újezdní měšťanskou školou tvoří samostatnou školní obec, ke které jsou přiškoleny sousední obce Opatovice, Lhota, Rychtářov a Studnice. Co se farnosti dědické týče, je zde samostatný kostelní a konkurenční výbor pozůstávající z obcí Dědice, Radslavice, Radslavičky, Opatovice a Lhota. Rovněž kostel a hřbitov těchto přifařených obcí nalézá se v Dědicích. V místě je též poštovní úřad, který byl po zřízení voj. výcvikového tábora v Dědicích značně rozšířen.
Po stránce kulturní vyvíjely se Dědice vždy opět samostatně a nezávisle na městu Vyškovu. Je zde tělocvičná jednota Sokol, Orel, Čtenářský a pěvecký spolek "Slavibor", sportovní klub, který vlastní svoje hříště, sbor dobrovol. hasičů, biograf a velká obecní knihovna, takže Dědice žijí vlastním kulturním životem. V osvětové činnosti pracuje v obci asi 15 učitelů, kteří působí na zdejších školách a mnoho jiných soukromých a veřejných zaměstnanců.
Městečko Dědice mělo na zřeteli i zdravotní zájem svých občanů a nechalo již před válkou vypracovati plán a přesný rozpočet na soustavnou kanalisaci obce, podle kterého započalo se stavbou, avšak z příkazu tehdejšího říšského protektora byla stavba po dobu války zastavena. I jiné veřejné stavby byly před válkou obcí plánovány, jako regulace řeky Hané protékající obcí a pod. avšak realisace jejich byla válkou znemožněna.
Zkušenosti se společnou správou s městem Vyškovem jsou trpkými vzpomínkami dědických občanů, neboť ze spojení s Vyškovem nevzešel Dědicím naprosto žádný užitek, nýbrž jen zklamání a ztráta obecní hotovosti a cenných papírů. K tomu ještě zvýšené platby a nezvyklé dávky městské, jakož i chození do Vyškova a s tím spojená ztráta času přispívají k všeobecné nespokojenosti občanů. Za všechny tyto zvýšené platby a dávky neprovedlo město Vyškov v Dědicích sebemenší úpravu nebo investici a všechno věnuje na zvelebení města samého. Dostane-li pak nějaký mimořádný příděl na př. vánočních ryb a pod. přiřkne jej pouze pro vnitřní město a připojené obce nedostanou ničeho. Takovým jednáním zvýšila se jen antipatie ke společné správě s Vyškovem a dědičtí občané se proto nyní právem domáhají svojí samostatnosti.
Na základě těchto důvodů a v intencích košického vládního programu, že lid je zdrojem veškeré státní moci žádáme slavný zemský národní výbor, aby naše městečko Dědice bylo od Vyškova odloučeno a tím odčiněna byla křivda spáchaná za okupace, aby naše zdravá a silná obec mohla žít opět svobodně a samostatně, jak žila od nepaměti.
Podpis: Antonín Hanák předseda
Razítko: Místní organisace Komunistické strany Československa Dědice
Podpis: František ... jednatel
Podpis: Bohumil Školař důvěrník
Razítko: Místní organisace čsl. strany nár. socialistické
Podpis: Karel Krajča jednatel
Podpis: Václav Čížek místopředseda
Razítko: Lidová jednota čs. strany lidové v Dědicích
Podpis: Jakub Adamec jednatel
Podpis: František Otevřel za jednatele
Razítko: Místní politická organisace čsl. sociální demokracie Dědice
Podpis: Valentin Novák předseda
Razítko: Zemský národ výbor v Brně
Č. 002594 28. 11. 1946
Odbor III.
Odděl 15
Přílohy
dodáno 12. 12. (19)46
Podpis
