Ministerstvo vnitra
Zn. 172/1-13/7-1949-I/3
10. září 1949
Okresní národní výbor
Vyškov.
Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov, sloučení. Odvolání.
Příl.:
Zemský národní výbor v Brně provedl výměrem ze dne 9. března 1948, č. 2005-III/15-1948, podle § 18, odst. 2 dekretu ze dne 27. října 1945, č. 121 Sb., z úřední moci sloučení obcí Vyškova, Brňan, Dědic, Křečkovic a Nosálovic v jednu místní obec.
Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání někteří občané a místní národní výbor v Dědicích a místní národní výbor v Brňanech.
Ministerstvo vnitra potvrzuje napadené rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně a zamítá včas podané odvolání občanů dědických a odvolání místního národního výboru v Brňanech jako neodůvodněné; odvolání místního národního výboru v Dědicích pak odmítá jako opožděné.
Důvody.
Dřívější zemský národní výbor v Brně provedl sloučení jmenovaných obcí v podstatě z těchto důvodů:
a) Obce Vyškov, Brňany, Křečkovice a Nosálovice tvoří již nyní jednotný stavební a hospodářský celek a směrem k Dědicům spěje budoucí stavební rozvoj města Vyškova. Na území Dědic je vybudována nemocnice a projektuje se zde stavba škol a celé nové čtvrti; s tímto vývojem také počítá platný zastavovací plán města Vyškova.
b) Pro vyjmenované obce je zčásti už zřízen a pro budoucnost se ještě připravuje společný vodovod, plynovod a kanalisace; rovněž při regulaci řeky Hané se počítá s jednotným plánem pro všechny obce, o něž jde.
c) Na katastru obce Dědic je část budov vojenských kasáren a zcela pak vojenský výcvikový tábor, který rovněž patří organicky, kulturně, bytově i hospodářsky k Vyškovu, a vojenská správa má proto zájem na sloučení obce Dědic s Vyškovem.
d) Spojením všech uvedených obcí vznikne velký správní celek, který bude moci po stránce hospodářské, finanční a odborné snáze plniti úkoly, které klade na zúčastněné obce veřejná správa.
Rozhodnutí zemského národního výboru bylo doručeno místním národním výborům v Dědicích a v Brňanech dne 7. dubna 1948 a v Dědicích bylo veřejně vyhlášeno dne 13. dubna 1948. Odvolání místního národního výboru v Brňanech došlo k býv. zemskému národnímu výboru v Brně dne 22. dubna 1948, tudíž ještě ve lhůtě odvolací. Společné odvolání místního národního výboru a obyvatelů obce Dědic bylo odevzdáno poštovní dopravě až dne 26. dubna 1948, takže za včas podané lze považovat toliko odvolání občanů dědických; odvolání místního národního výboru v Dědicích je opožděné, neboť jemu skončila odvolací lhůta dne 22. dubna 1948.
Místní národní výbor v Brňanech uvádí ve svém odvolání - kromě všeobecného tvrzení, že by se tato obec zapojila do budovatelského úsilí lépe jako samostatná složka než jako součást města Vyškova - v podstatě jen podmínky, jimiž váže svůj souhlas ke sloučení s Vyškovem (na př. účast zástupců obce Brňan při jednáních týkajících se území této obce, dále úprava cest, vodovodu a kanalizační sítě, zřízení mateřské školy a pod.), při tom výslovně prohlašuje, že splněním naznačených podmínek by zaniklo i podané odvolání. Obsahem odvolání místního národního výboru v Brňanech nejsou nikterak vyvráceny důvody napadeného rozhodnutí zemského národního výboru v Brně, zejména okolnost, že Brňany tvoří s Vyškovem stavební a hospodářský celek, a naopak je vyslovován podmíněný souhlas s provedeným sloučením. Zemský národní výbor učinil své rozhodnutí ve veřejném zájmu z moci úřední a nemohl je vázat na podmínky, jejichž splnění záleží prakticky teprve na místním národním výboru nové obce.
Občané obce Dědic poukazují ve svém odvolání zejména
a) na značnou vzdálenost Dědic od Vyškova, která činí 2 až 4,5 km, a na podstatně odchylný charakter této obce, jež se vyznačuje vlastním životem a je schopna samostatné hospodářské existence;
b) na poškozování celistvosti území obce Dědic zřízením vojenských objektů, stavbou nemocnice i dalších chystaných projektů;
c) na špatné zkušenosti ze společné správy s Vyškovem, jehož správní orgány prý rozhodují bez součinnosti se zástupci lidu z Dědic a používají finančních zdrojů jen ku prospěchu vlastního města;
d) na to, že při slučovacím řízení nebyl dodržen předepsaný formální postup při slyšení místního národního výboru v Dědicích.
K těmto vývodům je možno na podkladě vyjádření okresního národního výboru ve Vyškově a zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně uvésti toto:
Město Vyškov, jehož katastr čítá toliko 680 ha, má na svém území nedostatek stavenišť pro obytné budovy a naprostý nedostatek vhodných ploch pro budování veřejných zařízení a budov pro širší účely okresní a oblastní. Připojením obcí Brňan, Křečkovic a Nosálovic se Vyškovu nedostane takovýchto ploch; tato možnost zůstává jedině na západ a severozápad na katastrálního území dědické, jež se dotýká samotného okraje souvisle zastavěné části katastru města Vyškova. S ohledem na tuto skutečnost byl též vypracován regulační plán pro celou skupinu jmenovaných obcí včetně obce Dědic; území této obce bylo už také - jak je uvedeno i ve výměru zemského národního výboru - pro některé větší objekty skutečně použito a s širším použitím se ještě v budoucnosti počítá.
S tendencí stavebního vývoje Vyškova k Dědicům se navzájem kryje i přirozený hospodářský a stavební spád Dědic k Vyškovu a je jí odůvodněna též potřeba jednotné výstavby celého shluku obcí pod jednotnou správou. Podobně jako u stavebního rozvoje je třeba společného řešení i při stavbě kanalisace a vodovodu a vůbec ve vodohospodářských otázkách této oblasti.
Rovněž zájem vojenské správy na sloučení obce Dědic s Vyškovem je opodstatněn tím, že tato správa bude moci pro svá zařízení, vybudovaná na území obou obcí snáze řešit své potřeby technické, dopravní, hospodářské, vyživovací, sociální a kulturní s jediným místním národním výborem, t.j. s místním národním výborem ve Vyškově, jenž je také pro tyto účely lépe a odborně vybaven.
Námitka, že obec Dědice je příliš vzdálena od Vyškova, je vcelku opodstatněna, neboť jádro obce Dědic je od středu města Vyškova vzdáleno 2,5 km a u osady Hamilton činí pak tato vzdálenost dokonce 4 km, avšak vzhledem k ostatním uvedeným již okolnostem je nutno tuto námitku posuzovati za méně významnou, a to proto, že oprávněným potřebám místního občanstva lze vyhovět zřízením a řádným vybavením úřadovny místního národního výboru, případně i zřízením zvláštní komise podle § 8 proz. organisačního řádu místních národních výborů.
Podobně nemůže být rozhodující, že obec Dědice má částečně odlišný charakter obyvatelstva a že je schopna samostatné existence, neboť další okolnosti naopak zřejmě ukazují na to, že z důvodů stavebních, hospodářských, technických i administrativních je účelnější, aby obec Dědice byla připojena k vyškovskému shluku.
Ostatní námitky, poukazující na špatné zkušenosti ze společné správy s Vyškovem a na poškozování celistvosti dědického katastru nemohou nijak popřít věcné důvody vydaného rozhodnutí. Spravedlivého zastoupení ve společné lidové správě a rovnoměrného rozdělení místních investic lze se domoci u vyšších orgánů lidové správy.
Pokud pak jde o námitku, že v slučovacím řízení nebyl místní národní výbor v Dědicích řádně slyšen, odporuje toto tvrzení obsahu spisu, u něhož je připojen v původním vyhotovení zápis o schůzi místního národního výboru v Dědicích ze dne 10. září 1947, jednající z podnětu okresního národního výboru ve Vyškově o této záležitosti.
Jméno "Dědice" zůstane zachováno pro úřední označení příslušné místní části nové obce.
Ze všech těchto důvodů bylo o podaných odvoláních proti výměru zemského národního výboru v Brně rozhodnuto tak, jak vpředu uvedeno.
O rozhodnutí ministerstva vnitra buďtež vyrozuměny na datované potvrzení místní národní výbory všech zúčastněných obcí, a občané obce Dědic pak zvláštní vyhláškou uveřejněnou způsobem v místě obvyklým.
Za ministra:
Dr. Levit v.r.
